Technologie

je sypký prášek, který se pomocí vysokých teplot mění (taví) a při následném tuhnutí vytváří na svém podkladu vysoce odolný skelný povrch – smalt. Vzhledem k tomu že se smaltové barvy nemíchají jako třeba barvy akrylové, je nutné mít pro každý odstín smaltu specifickou barvu. Proces výroby smaltovaného šperku probíhá tak, že na předem připravený kovový povrch, naneseme pomocí miniaturních štětečků, nebo různých šperkařských nástrojů, smaltový prášek. Následné dílko pálíme na určitou dobu a teplotu. Šperkařské smalty získávají odstíny své barvy v závislosti na délce a teplotě výpalu smaltu. Zde je potřebná určitá šikovnost a zkušenost toho, kdo vypal provádí. Jinak se smalt spálí a nebo nedostatečně roztaví a nepřilne ke svému podkladu, což zapříčiní následné praskání, bublinkování, nebo smalt zůstane hrubý a nepřilne k svému podkladu. Po ukončení vypalovacího procesu smaltu je nutné odstranit spálený kov a nečistoty které při pálení smaltu vzniknou, poté se nanáší další vrstvy smaltu, které se vždy po své aplikaci znovu vypalují a proces se opakuje. Počet smaltovacích procesů a vypalování závisí na vlastnostech jednotlivých barev a samozřejmě také na představě smaltéra. Některé barvy se v případě následných výpalů nemění, některé změní svou barvu úplně. Vždy vsak hrozí vypálení barvy, takže platí pravidlo. čím míň, tím lip:-) Při výrobě smaltu se hojně využívají tzv. efekty (niťový smalt, granulatý, mille fiory, mozaiky a tak dále…). Dale jde o folie drahých kovů (stříbro, zlato), měděné a stříbrné dráty, sklo, korálky, grafit a samozřejmě obtisky (ty jediné zásadně nepoužívám :-)!! ) Smaltovacích technik je samozřejmě mnohem víc, ale jako hrubý nástin práce se smaltem by výše uvedené řádky měly být dostatečně informativní, aby bylo možné utvořit si základní představu o procesu výroby smaltovaného šperku